Tipy pro učitele

Hodnoticí aktivity jsou zaměřeny na pět klíčových konceptů (globálních témat): rozmanitost, vzájemná provázanost, lidská práva, udržitelný rozvoj a řešení konfliktů.

Ke každému globálnímu tématu najdete aktivity zjišťující postojové změny žáků. Jsou k nim připojeny i případové studie od učitelů z českých, slovenských a britských základních a středních škol, v nichž popisují využití realizovaných aktivit a také to, jak je přizpůsobili svým potřebám (žákům i výuce) a jaké postoje díky nim odhalili. Někteří se také zmiňují o výuce navazující na daná zjištění a o změnách, jichž bylo u žáků dosaženo.

 

Rady a tipy na realizaci aktivit

 

Najděte si pomocníky.

Většina aktivit vyžaduje učitele/učitelku, který/která aktivitu vede, a jednoho člověka navíc, který ji pozoruje a zaznamenává odpovědi žáků. Čím více lidí zapojíte, tím více poznatků pro svou další práci získáte.

 

Neexistují správné a špatné odpovědi.

Ubezpečte žáky, že vás zajímají jejich vlastní myšlenky a názory, a ne „správné“ odpovědi, nebo odpovědi jejich kamarádů.

 

Na odpovědi žáků bezprostředně nereagujte, ani je neopravujte.

Pokud budete dávat žákům najevo, že se vám jejich odpovědi líbí (nebo nelíbí), znemožní vám to získat pravdivý obraz o jejich postojích a myšlenkách. I v případě, že žáci vyjadřují názory, se kterými nesouhlasíte, je dobré využít této příležitosti ke shromáždění a pochopení odpovědí a jejich stanovisek. Následně naplánujte výuku, v ní můžete už své názory i postoje vyjádřit.

 

Zaznamenávejte, co se dá.

Fotografujte, zapisujte si poznámky, odpovědi i argumenty žáků, které sdílí ve společných diskuzích. Shromažďujte a uchovávejte záznamové archy. Bude se vám to hodit při opakování aktivit i při sdílení s vašimi kolegy.

 

Netrapte se, pokud nedošlo k očekávané změně.

Změny postoje žáka/žákyně nedosáhnete přes noc, dlouhodobější působení navíc zvyšuje potenciální dopad. Věnujte se vybranému tématu ve více hodinách a vyučovacích předmětech a motivujte své kolegy, aby se jim také věnovali. Pro inspiraci si přečtěte případové studie uvedené v publikaci.

 

Neexistuje jediná správná interpretace zjištění.

Interpretace vždy závisí na osobě, která ji dělá. Otevřeně pojmenujte své přesvědčení i to, co očekáváte od žáků (předporozumění situaci). V interpretaci si dávejte pozor, abyste se nezaměřili pouze na to, co chcete vědět. Nedělejte ukvapené závěry a buďte otevření tomu, že se setkáte i s nečekanými odpověďmi.

 

Berte v úvahu, že žáci mohou říkat to, co si myslí, že chcete slyšet.

To je obecný problém při zjišťování postojů od kohokoli. Změny odpovědí žáků nemusí znamenat změnu jejich postoje nebo dokonce chování. Veďte proto s žáky otevřené diskuze, vracejte se k tématu a cíli aktivity různými způsoby, používejte aktivity, které se týkají tématu přímo i nepřímo. Osobní reflexe žáků na konci celého procesu může vrhnout více světla, pomůže vám interpretovat změnu a přispět tak k hodnocení dopadu výuky.

 

Jděte pod povrch obecných odpovědí.

Nespokojte se jen s tím, že žáci zvolí z nabízených tvrzení ta, která považují např. za spravedlivá a ke své volbě se vyjádří pouze povrchně. Doptávejte se jich na to, co způsobilo, že o něčem začali uvažovat jako spravedlivém, nebo nespravedlivém. Pomozte sobě i žákům pochopit důvod jejich rozhodnutí.

 

Sdělte žákům, jaký cíl má diskuze.

Pokud má skupinová práce sloužit jako příprava pro následnou diskuzi - žáci si v ní uvědomí svůj postoj např. k řešení konfliktů a následně o něm diskutují - řekněte jim to dopředu. Upozorněte je, že budete chtít znát důvod, proč některá řešení konfliktu považují za dobrá a jiná ne. Žáci mohou také nad některými řešeními váhat. Možná bude těžké o nich rozhodnout a dát je do některé z kategorií „ano, jsou dobrá pro řešení situace“, nebo „ne, v žádném případě nejsou vhodná“. Upozorněte je proto, ať uvažují, proč právě v těchto případech není rozhodnutí jednoduché. Připravte je, že si o všem budete povídat v následné diskuzi.