Případové studie



Indie, nebo Velká Británie?

Škola: Střední odborná škola (Česko)
Aktivita: Indie, nebo Velká Británie?

Na střední škole, kterou navštěvuje asi 250 žáků, vyučuji již 27 let český jazyk, dějepis, mediální a sociálně profesní komunikaci. Pro ověřování aktivity jsem si vybrala 3. ročník (32 žáků), v němž učím třetím rokem. Třída je komunikativní, živější, snaží se plnit zadané úkoly, i když někdy je musím do práce nutit.

Úvodní zjišťování

Pomocí aktivity Indie, nebo Velká Británie? jsem chtěla zjistit, zda se projeví zažité předsudky žáků vůči lidem a místům pro ně vzdáleným. Zajímalo mě také to, co žáci o těchto zemích vědí, a chtěla jsem se pokusit  narušit jejich případné stereotypní představy vůči různým kulturám, národům a náboženstvím.

Úvodního zjišťování se zúčastnilo 27 žáků. Úvod byl věnován diskuzi o Velké Británii a Indii. Chtěla jsem se dozvědět, jaké mají žáci povědomí o těchto lokalitách. Ptala jsem se zejména na rozdíly: Co víte o architektuře, o hospodářství, o životě v Indii a Velké Británii? Byla jsem překvapena tím, že se do diskuze zapojovali i slabší žáci, od kterých bych to vůbec nečekala (myslím, že jim vyhovoval nový způsob výuky). Žáci měli o zemích celkem dobrou představu (např. V Indii je hlavním náboženstvím hinduismus, zatímco v Británii křesťanství, Indie je republika, Velká Británie je monarchie, Indie je chudá země, Indie byla kolonií Velké Británie).

Ještě před začátkem hlavní aktivity jsem rozdala žákům tabulku s tzv. alfa boxy. Měli za úkol ke každému písmenu abecedy vymyslet jakékoliv jedno slovo spojené s konkrétní zemí. Při této aktivitě se prokázalo, že žáci lépe znají Velkou Británii, a to zvláště v geografii. U Indie měla většina studentů problémy vymyslet alespoň nějaké slovo (nejvíce se objevovala spojení s indickým jídlem – rýže, čaj, kari atd.).

Poté jsem žákům rozdala 12 fotografií (šest bylo z Indie, šest z Velké Británie), které jsem úmyslně zvolila tak, aby nebylo jednoznačně poznat místo pořízení. Tyto fotografie jsem nahodile poskládala za sebou. K fotografiím dostal každý i záznamový arch se dvěma sloupečky (každý sloupeček pro konkrétní zemi a na vlastní názory), které se zájmem vyplňovali.

Výsledky ukázaly, že žáci mají ve většině případů zkreslené představy o životě zejména v Indii. Když se například na fotografii objevila typická stavba pro Indii (hinduistický chrám), většina žáků vůbec nepřipouštěla možnost, že by takové stavby mohly existovat i v Evropě, naopak tržiště bylo podle nich typické pro Velkou Británii, protože se s takovými tržišti mohou setkat i u nás. 

Po vypracování úkolu jsme společně prošli výstupy a žáci diskutovali, zda s daným řešením souhlasí, nebo by fotografie rozřadili jiným způsobem než ostatní spolužáci. Diskuze zpočátku probíhala v relativně přátelské atmosféře, i když například názor „v Indii nemůže být metro“ velmi rozohnil dva žáky tak, že se pustili do spolužačky, která tento názor zastávala. Musela jsem poté diskuzi ukončit, protože se začala objevovat „silnější“ slova.

Z odpovědí žáků vyplývá, že především architektura, barva pleti a úroveň země patrná z obrázků je pro ně důležitá pro zařazení fotografie k jedné ze zemí. Konkrétně čistota, kamenné stavby, vyspělost je důvodem přiřazení do Velké Británie, zatímco špína, tmavší zbarvení pleti, bída, zaostalost je známkou Indie. Velmi často také odpovídali podle nápisů, takže situace na fotografii už je neovlivnila.

Co se týká odpovědí v záznamových arších, trochu mě zklamalo, že někteří žáci místo zdůvodnění své odpovědi napsali nevím nebo nenapsali zdůvodnění vůbec. Domnívala jsem se, že když budou odpovědi anonymní, nebude jim dělat problémy vyjádřit svůj názor. V otevřené diskuzi jsem se utvrdila v tom, že někteří žáci se veřejně téměř nevyjádří, pravděpodobně kvůli studu.

FOTOGRAFIE

První zjišťování

Druhé zjišťování

INDIE

VB

PŘÍKLADY ODPOVĚDÍ

INDIE

VB

1. Protestující Indové ve VB

15

12

Podle vzhledu, nevypadají jako Angličané.

Angličtina, takové stavby nemohou být v Indii.

2

27

2. Autobus, v pozadí moderní stavby, Dillí

26

1

Viditelná chudoba, indický nápis na autobuse.

Vyspělost, skleněné budovy.

29

0

3. Indický chrám ve VB

26

1

Takovou stavbu v Anglii nenajdeme, stavba vypadá indicky.

Nevím.

 

9

20

4. Trh v Londýně

2

25

Nevím.

Takové trhy mohou být kdekoliv, je tam na tričku nápis England, hodně národností na ulici.

 

5

24

5. Metro v Dillí

10

17

Indické písmo na informační tabuli.

V Indii není metro, je to tu čisté a moderní, což nemůže být v Indii.

27

2

6. Anglikánský kostel v Indii

5

22

Možná je to kostel, který tu zanechali angličtí kolonizátoři.

Typický anglický styl, netypické pro Indii.

 

11

18

7. Indičtí školáci

26

1

Podle barvy pleti, tmavé vlasy.

Indická škola v Británii – stejnokroje.

29

0

8. Krajina v Anglii

3

24

Pustá krajina typická pro Indii, Británie je průmyslová – musí to být Indie.

Typické anglické pláně, svoboda, čistota.

1

28

9. Indičtí kuchaři ve VB

3

24

Barva pleti.

Přistěhovalci z Indie, v Evropě je mnoho regionálních restaurací, anglické nápisy.

0

29

10. Městečko v Indii

26

1

Hornatá krajina, domy postavené nad sebou, takový výhled se ve VB nevidí.

Nevím.

 

13

16

11. Chrámový komplex ve VB

26

1

Architektura, oblečení.

Není to stavba typická pro Anglii, ale může tu být.

 

19

10

12. Pohled na Dillí

27

0

Špína, žádná zeleň, namačkané domy na sebe, ošuntělé stavby, kupole, nemoderní stavby.

27

0

Výuka

Cílem výuky pro mne bylo narušení stereotypního vnímání určitých etnik a národností, ale chtěla jsem se také zabývat otázkou předsudků obecně (například vůči věku, pohlaví nebo vůči fyzickému vzhledu).

Dala jsem si za cíl i rozšíření znalostí žáků o Indii a Velké Británii, proto jsem zvolila tyto aktivity:

  • prezentaci obou zemí vytvořené žáky (obsahem byla historie, náboženství, kultura atd.),
  • aktivitu Vlakem po Evropě (18 příkladů spolucestujících – např. HIV pozitivní mladý muž, Rom cestující na Slovensko, kurdský uprchlík atd.),
  • diskuzi nad otázkami typu Co se říká o Francouzích/Němcích? atd. (pomocí nich jsme si přiblížili pojem stereotyp, pokusili jsme se sjednotit názory na jednotlivé národnosti),
  • pracovní list s tvrzeními, k nimž měli žáci připsat: SOUHLASÍM/NESOUHLASÍM/NEVÍM (např. muslimové jsou teroristi, Němci jsou precizní, černoši mají rytmus v krvi),
  • diskuzi o předsudcích vůči věku, pohlaví atd.

V závěru výuky jsem žákům promítla video z produkce cyklu Ted Talks (ke shlédnutí na www.ted.com) o univerzitě pro tzv. bosé inženýrky (tedy chudé a negramotné), která se nachází v Indii a vzdělávají se na ní starší ženy ze všech koutů světa a učí se využívat sluneční energii. Film studenty velmi zaujal, byli překvapeni, že v Indii může existovat něco podobného. Dokonce se přihlásil jeden žák, který znal tuto problematiku z médií a na další hodinu přinesl ukázku z novin, z nichž citoval spolužákům některé zajímavosti, které se neobjevily ve videu.

Závěrečné zjišťování

Závěrečného zjišťování se účastnilo 29 žáků. Využila jsem stejné zadání a stejné fotografie. Nebyla to však dobrá volba, protože jsem zjistila, že práce se stejnými obrázky už nebyla pro žáky zábavná. Kvůli nim bych příště fotografie obměnila.

V mnoha případech se odpovědi lišily, protože žáci získali určité povědomí o obou zemích. Velmi často brali žáci v úvahu možnost, že v každé z obou zemí může být stavba, která na první pohled do konkrétní země nepatří (hinduistický chrám může stát ve Velké Británii). I to, že hlavním znakem Indie není jen chudoba, ale mohou se tam vyskytovat i moderní stavby a dopravní prostředky. Velmi mě potěšilo, že se častěji objevila zdůvodnění odpovědí než při prvním zjišťování, v jednom případě mě příjemně překvapilo použití pojmu multikulturní.

Během celé aktivity se žáci dožadovali informací, kde byly fotografie opravdu pořízeny. Na závěr celé aktivity jsem jim tedy místa odtajnila a bylo zajímavé sledovat, jak reagovali. Například je překvapila fotografie, u níž si byli téměř stoprocentně jisti, že pochází z Velké Británie (byla z Indie – fotografie metra v Dillí).

Celý proces jsem uzavřela alfa boxem, který jsem využila v rámci prvního zjišťování. Ukázalo se, že výuka třídu obohatila nejen o znalosti o Indii, ale i o změnu postojů k této zemi – chudoba a špína nebyly nejčastějšími slovy.

Shrnutí

I když nejdůležitějším výstupem nemělo být získání informací o Indii nebo Velké Británii, určitě to byla významná součást celého procesu. Bez určitých znalostí by žáci nebyli schopni o svých postojích přemýšlet a případně je měnit. Některé stereotypy zastávají a nejspíš zastávat budou, ne sice přímo ve vztahu k Indii a Velké Británii, spíše jde o předsudky (např. o muslimech, o Romech). Ty plynou z jejich osobních zkušeností nebo „obecných pravd“, proto je velmi těžké na ně působit.

Příjemným zjištěním pro mě byla schopnost většiny žáků argumentovat, zvláště u aktivit, které je bavily.

Fotografie

Dokumenty