Případové studie



Je to rodina?

Škola: Základní škola (Česko)
Aktivita: Je to rodina?

Pracuji jako učitelka na 2. stupni základní školy, kterou navštěvuje přibližně 400 žáků. Naše škola je specifická tím, že je složena ze čtyř stupňů vzdělávání – mateřská škola, základní škola a střední škola. Žáci tak mají možnost vyměňovat si názory i s podstatně staršími lidmi, což je na jejich výpovědích znatelné. Naši školu navštěvují také etnické a národnostní menšiny. Děti jsou proto zvyklé žít v prostředí s jinými rasami a národnostmi. Ne všechny jsou ale vychovávány k toleranci k nim.

Pro projekt jsem si zvolila 8. ročník, ve kterém jsem třídní učitelkou. Žáci jsou zvyklí sdělovat své názory, mají ke mně důvěru a nestydí se projevit.

Úvodní zjišťování

Díky aktivitě Je to rodina se žáci pozastavili nad různými životními situacemi, které mohou nastat a způsobit změny ve struktuře rodiny. Očekávala jsem, že tento neustálý živorodý přeměnný cyklus pochopí a zjistí, co je v rodině nejdůležitější. Chtěla jsem přispět k jejich uvědomění si významu rodiny a k udržování pozitivních sociálních vztahů nejen mezi členy rodiny.

První zjišťováníí probíhalo naprosto přesně, jako je popsáno v samotné aktivitě. Fotografie byly doplněny popisky (rozvětvená rodina apod.). Velká rozvětvená rodina má dvakrát popisek „možná“ z toho důvodu, že ji žákyně zaměnily za rozvedenou. Kdyby k tomuto nedošlo, byla by velká rozvětvená rodina jediná, kterou žáci stoprocentně považují za rodinu. U ostatních se vždy našel nějaký důvod, za kterým si žáci skutečně stáli, proč danou rodinu za rodinu nepovažují. Ačkoliv byli žáci ze začátku trochu v rozpacích z paní učitelky, která aktivitu natáčela na video (možná by bylo lepší zadat tento úkol některému z žáků), pracovali aktivně a diskuze byla poměrně dynamická.

Děti reagovaly následovně: „Dva lidé, kteří spolu žijí, jsou partneři, ale ne rodina. Bez dětí je to jen partnerství.“ – „Rodina je od slova rodit.“ – „Pro děti je divné mít dvě mámy nebo dva táty.“ – „Homosexuálové jsou nepřirození, odporní a nechutní.“ – „Jakmile dítěti chybí jeden z rodičů, je jeho výchova pouze jednostranná, tudíž nekompletní.“ – „Mají se rádi, jsou rodina.“

Tyto výpovědi se buď objevily v záznamových arších, nebo v následující diskuzi. Na jejich základě jsem si dala za cíl ukázat dětem, že nemusí být nutně pravdivé. Proto jsem se rozhodla na jednotlivé výroky reagovat ve výuce.

Myslím, že je jasné, že tvorba výuky musí být nutně různá pro každou skupinu žáků. Aby aktivita měla nějaký smysl, je třeba reagovat na danou situaci, která při její realizaci vznikne. Přesto ale chci uvést zdroje jednotlivých aktivit, které jsem použila, protože mohou být zdrojem informací pro ostatní vyučující.

Výuka

Mým cílem ve výuce bylo naučit žáky respektu k různým typům rodiny a zlepšit jejich způsob komunikace (aby dokázali diskutovat, formulovat své názory i s důvody, respektovat a naslouchat argumentům svých spolužáků, aby si uvědomovali a akceptovali jedinečnost každé rodiny, ale chápali i to, co je pro všechny společné, a znali také pohledy na rodinu v různých historických etapách). Postupovala jsem pomocí jednotlivých kroků (např. vztahy v rodině, rodina jako sociální skupina, druhy soužití).

Ve výuce jsem využila mimo jiné i tyto lekce nebo témata:

  • kořeny a rodokmeny (ke stažení na rvp.cz);
  • kresba rodiny;
  • Leilino rozhodnutí (ke stažení na www.jsns.cz);
  • náhradní výchova;
  • hodnoty, kterých chceme v životě dosáhnout;
  • diskuze s ženami, které nechtějí, nebo nemohou mít děti, žijí s partnerem jiné národnosti.

Při zadání vypracovat některé aktivity doma jsem narazila na problém, a to odpor nejen žáků, ale především rodičů, k náročnosti a otevřenosti aktivit. Jak jsem později zjistila, k problémům došlo především kvůli špatnému předání informací směrem od žáků k rodičům. Proto si myslím, že při příštím takovém projektu vůbec neuškodí udělat si sezení s rodiči, na kterém budou oni informováni, co jejich děti v projektu přesně čeká, s čím mají počítat.

Závěrečné zjišťování

Abych trochu obměnila původní aktivitu, zvolila jsem pro zjišťování nové obrázky, pro každou skupinu jeden. Očíslovala jsem je, v záznamovém archu tedy byla pouze čísla (ne pojmenované jednotlivé druhy rodin).

Žáci byli uvolnění a podnětnější byla i diskuze, do níž si nenechali již tolik zasahovat z mé strany jako při prvním ověřování. Společná debata byla podle mého názoru vedena podstatně rozumněji. Žáci sami uznali, že velkým přínosem pro debatu bylo daleko větší množství informací o daném tématu, které pochytili během výuky (kdyby neproběhla, neměla by aktivita prakticky žádný význam ani posun).

 

Úvodní zjišťování

Závěrečné zjišťování

Druh rodiny

ANO

MOŽNÁ

NE

ANO

MOŽNÁ

1. Lesbický nebo gay pár  bez dětí

6

1

7

13

2

2. Lesbický nebo gay pár  s dětmi

9

3

2

15

0

3. Osamělý rodič s dětmi

6

5

3

13

2

4. Velká rozvětvená rodina

12

2

0

15

0

5. Rodina, ve které mají partneři jiný původ

8

5

1

15

0

6. Rodina  s někým se zdravotním postižením

10

3

1

15

0

7. Heterosexuální pár s dětmi

11

1

2

15

0

8. Heterosexuální pár bez dětí

6

2

6

14

1

Některé z výpovědí: „Mají rodiče nebo prarodiče a také mohou mít sestru, bratra a to je jejich rodina, takže nezáleží na tom, že v dané domácnosti bydlí pouze dva lidé.“ – „Musí mít alespoň dva členy.“ – „Děti utužují rodinu.“ – „Rodina, kde je jeden člen hendikepovaný nic nemění na tom, že je právoplatný člen rodiny.“ – „Jsou stejných genů.“ – „Jsou rodina, protože spolu tráví čas.“ – „Jsou rodina, protože jsou ve vzájemném kontaktu.“ – „Nezáleží na pohlaví.“ – „Dítě spojuje rodinu.“

Jak je z výpovědí patrné, došlo k určitému posunu tím směrem, kterým jsem chtěla. Žáci si svých rodin díky širšímu rozhledu začali více vážit a v jejich rámci se snaží udržovat kladné sociální vztahy. Přesto se objevily výpovědi, na kterých bych do budoucna chtěla pracovat. Celkově z diskuze bylo naprosto jasné, že se žáci nad celou problematikou opravdu zamýšleli. Dospěli k závěru, že na věci se můžeme dívat z mnoha různých pohledů, nikoliv pouze z jednoho, a že něco zdánlivě banálního, banální ve skutečnosti není. Rovněž si uvědomili důležitost kritického nahlížení na podané informace.

Co se týká respektování jednotlivých druhů rodin, zde jsem zase tolik úspěšná nebyla. U některých jedinců jsou stále patrné známky odporu a nepochopení pro rodiny homosexuálů. Přesto ale spatřuji malý krůček alespoň v tom, že žáci se o daných rodinách vyjadřují slušně, již nepoužívají hanlivé výrazy.

Shrnutí

Závěrem mohu tedy říci, že ačkoliv žáci pochopili principy kritického myšlení (získat informace, podívat se na věci z více stran), přesto v některých přetrvávají předsudky.

Po zhlédnutí nahrávky jsem také zjistila, že při prvním ověřování jsem do diskuze zasahovala více, než bylo vhodné, odpovědi žáků jsem korigovala. Je lepší nechat dětem více prostoru. To se i vyplatilo v druhém ověřování aktivity.

Největší odměnou pro mě bylo, že na konci projektu mi žáci děkovali za nové pohledy a za nové pracovní úkoly.

Fotografie

Dokumenty