Případové studie



Jak nejlépe vyřešit konflikt?

Škola: Základní škola (Česko)
Aktivita: Jak nejlépe vyřešit konflikt?

Na základní škole (460 žáků), která se řídí se mottem Škola základ života, působím již 10 let (v pedagogické profesi celkem 26 let). Vyučuji tělesnou výchovu a zeměpis na 1. a 2. stupni. Pro aktivitu Jak vyřešit konflikt? jsem zvolila žáky 4. ročníků (26 žáků – 11 chlapců a 15 dívek). V této třídě sice neučím, ale děti znám ze školy v přírodě a s některými se setkávám v odpoledních zájmových aktivitách. Žáci jsou komunikativní, proto jsem předpokládala, že diskuzní části hodnoticí aktivity se zájmem uvítají.

Úvodní zjišťování

Mým cílem bylo zjistit, co si žáci představují pod pojmem konflikt. Zajímalo mě, jaká řešení konkrétních sporů navrhnou a zda postoj, který upřednostní, bude agresivní, asertivní, nebo pasivní.

Na začátku aktivity žáci pracovali individuálně se záznamovými archy. Bylo vidět, že si někteří nevěděli rady a nedokázali se vyjádřit k otázkám písemnou formou. Asi po třech minutách jsem přešla ke skupinové práci, na niž jsou zvyklí. Následná diskuze v celé třídě byla pro vyslovení toho, co slovo konflikt znamená, a také pro utřídění vlastního názoru nejpřínosnější.

Ve skupinové práci se jevili jako aktivnější chlapci, kterým byla otázka konfliktu, hádky, sporu bližší. Malé rozpory mezi nimi jsou totiž na denním pořádku. Zároveň však měli větší problém s formulací, jak konflikt řešit – řešení museli navrhnout a vymyslet sami. Věděli, že je třeba při vlastních neshodách hledat kompromis. Oponovali ale, že to většinou nejde, protože někdy se jich konflikt tak bytostně dotýká a emoce pak převálcují rozumné uvažování. Nakonec uznali, že konflikt je v podstatě přirozenou a nezbytnou součástí jejich života a bez něj se prostě nedá žít.

Děvčata se aktivně zapojovala především do diskuze, jak vyřešit spory mezi vrstevníky co nejlépe a nejklidněji. Nebylo dostatek času odpoutat se od třídních konfliktů k jiným, ale při debatě vyplynulo, že žáci mají povědomí o střetech vnějšího světa, přestože je pro ně toto téma poměrně vzdálené. Na závěr prvního zjišťování jsme vytvořili společnou myšlenkovou mapu, ve které jsme zaznamenali, jaké konflikty existují a různé způsoby jejich řešení.

Zjistila jsem, že žáci mají povědomí o tom, co je to konflikt. Za konflikt považují především hádku, rvačku a spor mezi vrstevníky nebo lidmi obecně. Jako správná řešení navrhují: snažit se o obrat k dobru, usmířit se, požádat dospělého o pomoc, hledat kompromis. Jako špatná naopak: bojovat na život a na smrt, poprat se, válčit mezi sebou, nadávat si. Někteří žáci vědí, jak by konfliktní situaci měli řešit, ale pod tlakem emocí a křivd to nedokážou.

Výuka

Ve výuce jsem se rozhodla zaměřit na rozšíření povědomí žáků o dalších typech konfliktů a posílit postoj směrem k nenásilnému řešení. Rovněž jsem chtěla, aby si žáci uvědomili následky zvolených východisek a možnost, že sporům lze i předcházet.

Abych svého cíle dosáhla, zpracovala jsem si plán, který byl složen z různých výukových lekcí (Bargoti a roteři /www.ptac.cz/, Buď ok /Kdo je – kamarád?/ apod.). Chtěla jsem, aby si žáci uvědomili, že i předsudek může být příčinou vzniku konfliktu, a aby se zamysleli na tím, jaká je jejich představa o ideálním světě, a v ní se pokusili možné předsudky odhalit. Dále jsme s žáky diskutovali o konfliktech v běžném životě i mezigeneračních sporech. Přála jsem si, aby dokázali uvažovat nad svými hranicemi tolerance a tím, co v nich konflikt vyvolává.

Zaměřila jsem se i na konflikty válečné. Žáci je vnímali velmi empaticky. Většinou ale s pocitem vlastní bezmocnosti tento stav změnit. Jako vhodnou pomoc viděli mimo jiné útěk ze země. Tím vznikla diskuze, kdo jsou to migranti a které země mají běžence přijímat. Většinou se žáci nebránili tomu, že i ČR má migranty ze zemí, ve kterých je válka, přijmout a nabídnout jim pomoc. Kdyby nějaký mezinárodní konflikt byl u nás, většina žáků by volila cestu útěku ze země.

Závěrečné zjišťování

Opět jsem pro žáky rozdělené do skupin připravila obrázky s příklady konfliktů – mezi dcerou a matkou, mezi spolužáky a mezi rodiči (u kterého je přítomno dítě) a válečný konflikt. Žáci obrázky dotvářeli příběhem, uvažovali nad tím, o co v konfliktu asi jde, jak se jednotliví aktéři pravděpodobně cítí. K dispozici měli připravené možnosti řešení sporů, ze kterých vybírali.

Druh konfliktu žáci vždy odhalili a řešení volili v klidném duchu, bez agrese. Ve sporech mezi sobě rovnými (spolužáky, rodiči) preferovali převážně vyjednávání a respekt k vlastním i cizím potřebám (vyjednávat s tím druhým a dojít k závěru na základě potřeb nás obou nebo rozumně si o všem popovídat a hledat řešení). V konfliktech, které jsou nevyrovnané ve smyslu matka x dcera, dítě x rodič volili spíše cestu ústupu nebo mírného nátlaku (omluvit se a vzdát to ze strany dcery a přesvědčit toho druhého, proč nemá pravdu ze strany matky). Ve válečných konfliktech se jednoznačně přikláněli k strategii úniku.

Shrnutí

Samotné téma bylo pro tuto věkovou skupinu obtížné, přestože je jejich každodenní součástí. I při závěrečném zjišťování se ukázalo, že slovo konflikt je pro žáky 4. ročníku spojováno především s vrstevníky, sourozenci a nejbližší rodinou. Žáci v několika hodinách rozšířili své povědomí o možných konfliktech nad rámec osobních sporů o globální a s ním i svou škálu možných způsobů řešení srážek.

Diskuze během aktivit výuky ukázaly, že žáci vědí o konstruktivních způsobech řešení konfliktů a agresivní přístup považují za špatný. Své názory a postoje dokázali zdůvodnit a obhájit.

Ve věku deseti let se různým řešením konfliktů děti teprve učí, stejně jako pracovat s vlastními emocemi, jimiž jsou ovládány, přesto si uvědomily, že klid a empatie jsou pro řešení konfliktu důležitější než okamžitý výlev emocí. Doufám tedy, že jsem v dětech zanechala náměty k přemýšlení a pomohla jim najít některé další cesty v řešení konfliktů, se kterými se setkávají a budou setkávat ve svém životě.

Téma bylo i pro mě i pro třídní učitelku velmi inspirativní. Uvědomila jsem si, jak je důležité vytvářet a hledat aktivity k většímu přiblížení a pochopení každodenního života žáků mladšího školního věku.

Fotografie

Dokumenty