Případové studie



Proč lidé hladoví?

Škola: Střední odborná škola (Česko)
Aktivita: Proč jsou lidé hladoví?

Škola, ve které vyučuji především odborné předměty, je zaměřena technicky (stavební a geodetické obory).

Třetí ročník, který jsem do projektu zapojila, vznikl promícháním dvou bývalých ročníků. Byla jsem zvědavá, jaký vliv měla tato změna na chování žáků, protože obě třídy jsem znala z 1. ročníku. Každá ze tříd měla jinou atmosféru (jedna se projevovala jako málo spolupracující, s kolektivem rozděleným na chlapce a dívky, druhá s vyhraněnými osobnostmi jak negativně, tak pozitivně naladěnými).

Úvodní zjišťování

Po nastudování aktivity jsem se rozhodla ponechat ji v původní podobě. Průběh aktivity natáčel žák z jiné třídy. Žáci měli možnost rozhodnout se, zda se aktivity zúčastní. Studentka, která se nechtěla zapojit, pomáhala s vyhodnocením a se záznamem.

Po vysvětlení aktivity a obdržení záznamových archů, začali studenti vhazovat předem rozdané fazole do kelímků umístěných před lavicemi na dlouhé katedře. Někteří vzápětí zapomněli, kolik fazolí a kam hodili. (Tento problém doporučuji řešit tak, že žáci si záznamové archy vezmou s sebou a volbu si do nich poznamenají, aby mohli následně zapsat argumenty. Další možnost je archy nejprve vyplnit a následně podle nich vhodit fazole.)

Výsledek mě mile překvapil. Žáci prokázali celkem dobrý přehled o problematice nedostatku potravin nebo zdrojů, o plýtvání, záboru půdy (např. „půda je zabrána pro biopaliva a podobné ,bejkárny‘“).

Zaujala mě diskuze k tvrzení: Na světě je mnoho lidí. Argumenty „planeta celkově začíná být přelidněná…“,„moc lidí – málo půdy“ pak vedly až k úvaze o alternativních potravinách („jíst tučnáky“). Také padl názor o globální odpovědnosti: „Problém je v lidech, kteří jsou u moci.“  

Žáci věděli, že otázka hladu existuje, i když ji vnímali spíše jako problém Afriky nebo jiných rozvojových zemí. Uvědomovali si rozdílné vnímání slova hlad (lidé v rozvinutých zemích nemusí znát hlad v té podobě jako obyvatelé rozvojových zemí), důsledky plýtvání potravinami, ovšem nedokázali sdělit jednoznačné důvody. Zazněla zde obava, že by se nás problém hladu mohl v budoucnosti týkat více.

Výuka

Na základě analýzy úvodního zjišťování jsem si připravila cíle a plán činností pro období několika měsíců, který měl vést k pochopení souvislostí příčin hladu z ekonomických, politických a klimatických důvodů. Zároveň měli studenti kriticky zhodnotit předkládané informace a posoudit jejich věrohodnost. Důležitou složkou výuky bylo i jejich aktivní vystoupení před třídou a vyjádření vlastního názoru, což vyžadovalo odvahu a dávku sebevědomí. Pátrala jsem po různých možnostech, jak co nejzajímavěji zapojit žáky do hledání informací a přemýšlení o nich.

Pro ilustraci uvádím stručný seznam výukových aktivit:

1.    Práce s médii.
2.    Nástěnka „Mapy světa“.
3.    Vybrané aktivity z publikace Bohouš a Dáša na stopě hladu.
4.    Film související s tématem.
5.    Volné psaní na téma hlad.

Závěrečné zjišťování

Postup závěrečného zjišťování zůstal stejný jako při úvodním zjišťování. Posun v postojích je z výsledků evidentní. Názor, že na planetě je mnoho lidí, nedostatek jídla pro všechny, se nyní ubíral směrem k nespravedlivému rozdělování potravin. Zajímavé byly argumenty, které konkrétně poukazují na situaci při rozdělování humanitární pomoci (rozkrádání), na problém plýtvání s potravinami nebo rozdíl mezi bohatými a chudými (potraviny jako zbraň). Zmíněna je také nadnárodní společnost Monsanto. Některé argumenty zřejmě souvisí se zhlédnutím filmu Hlad a s prezentacemi ve výuce.

I diskuze po aktivitě, přestože nebyla nijak výrazná, ukázala posun v postojích a myšlení žáků. Uvědomili si totiž, že problém hladu se jich týká už nyní a je potřeba jej řešit. Aktuální mediální zprávu o migrantech si dokázali dát do souvislosti s tématem. „Když je sem budou furt tahat, ty migranty, tak to budem muset řešit, né? Protože stejnak je budem muset nějak živit.“ Z citace je patrné uvědomění si možného problému s nedostatkem potravin při zvýšení osob na omezeném území. Potěšilo mne, že žák, který se během roku v předmětu ekonomika tvářil znuděně, diskutoval.    

Shrnutí

Celkově podle mého názoru aktivita proběhla hladce a posloužila jako dobrý nástroj pro zjištění postojů žáků na dané téma.

Za nejvydařenější a nejzajímavější z hlediska motivace považuji část práce s médii. Zatímco při zjišťování jsem musela diskuzi vyvolávat otázkami, u prezentací, do nichž se žáci vrhli se zaujetím, sami oslovovali prezentující a byli schopni diskutovat bez mého zasahování. Debatu jsem pouze korigovala, případně ukončovala spory. Některé skupiny přišly s informacemi o konkrétních firmách (jako například již zmiňovaná firma Monsanto), které mají na svědomí globální problémy související s potravinovou bezpečností nebo s negativním ovlivněním národních potravinových trhů. Žáci se mi dokonce chodili pochlubit i mimo výuku, jaké našli informace a z jakých zdrojů. Přestože referáty byly dobrovolné, většina třídy se zapojila.

Na zviditelnění projektu u managementu školy a kolegů měla největší zásluhu nástěnka u jídelny, která fungovala jako zpětná vazba. Jídelnu navštěvují kromě našich žáků také zaměstnanci některých firem a senioři z okolí. Mohlo by být zajímavé provést v této souvislosti průzkum o její informativní účinnosti.

Velký vliv filmu na postoje žáků je pro mne podnětem k dalšímu využívání dokumentů nebo obrazových zpravodajství z alternativních zdrojů k porovnávání s podávanými informacemi z komerčních médií.
Podle mého názoru je aktivita v této podobě pro zjišťování postojů velmi vhodná pro svoji jednoduchost a snadnou měřitelnost výsledků. Lze ji samozřejmě i tvořivě obměnit.

Důvod Celkové skóre % Komentáře Celkové skóre %
Na světě je příliš mnoho lidí. 10 13,33 Roste počet obyvatel – produkce nestíhá nároky; bohaté státy žijí na úkor chudých; zastavění půdy (budovy, silnice); menší země nemají peníze na „ochranu“; hodně lidí – rychle se množí; málo půdy; nestíhá se zásobovat; málo jídla – hodně lidí; lidé spotřebovávají čím dál tím víc. 4 5,55
Lidé v bohatých zemích nedávají dost peněz na charitu. 1 1,33 Bohatí by měli platit chudým zemím. 0 0
Není dost jídla pro všechny. 5 6,67 Přelidněná Země; kultura a zemědělství není dostatečně vyvinuté. 3 4,17
Lidé nemohou pěstovat potraviny kvůli válkám. 2 2,67 Migrace; jídlo jde vojákům. 3 4,17
Chudí farmáři nesmějí prodávat potraviny bohatým zemím. 2 2,67 Mohli by „zbohatnout“. 2 2,78
Farmáři nevyužívají nové způsoby, jak vypěstovat více jídla. 7 9,33 Nemají prostředky na nové technologie; kdyby ano, mohlo by být levnější; farmáři nejsou konkurenceschopní; neefektivní způsoby pěstování – zábor půdy, chybí technologie; na světě je jídla dost; chybí nástroje na pěstování. 6 8,33
Na nejlepší půdě se pěstují potraviny určené pro jiné země. 13 17,33 Problém globální; transport potravin (levně dodat do ciziny a draze je kupovat zpracované); drahá doprava; konkurence levných dovezených potravin; kvalitní potraviny pro bohaté země; honba za ziskem; vyváží se do bohatých zemí; půda je zabrána pro biopaliva a podobné „bejkárny“, biopaliva nikoho nenasytí a ničí motory. 14 19,44
Potraviny nejsou spravedlivě rozdělovány. 21 28 Málo potravin v rozvojových zemích; problém v Africe; rozdíl mezi zeměmi (málo nebo hodně jídla); všechno jídlo jde na export – místním obyvatelům zbývá málo; jídlo se nerozděluje podle zemí; jídlo ze supermarketů se vyhazuje; někde se jedí jen zbytky na polích, aby to nemuseli prodat. 27 37,51
Lidé jsou příliš chudí na to, aby si koupili jídlo. 14 18,67 Problém v rozvojových zemích (nekvalitní půda); většina lidí žije pod životním minimem (hranicí chudoby); bída a drahé potraviny ve většině zemí; ne každý má finance na jídlo nebo na kvalitní jídlo; velké rozdíly mezi lidmi; koupě nepotřebných a škodlivých potravin a surovin; problém Afriky; země jsou chudé kvůli nájezdům pirátu z okolních chudých zemí. 13 18,05
počet studentů / % 75 100 % 72 100

 

Fotografie

Dokumenty