Případové studie



Jak nejlépe chránit životní prostředí?

Škola: Střední škola (Česko)
Aktivita: Jak nejlépe chránit životní prostředí?

Aktivitu Jak nejlépe chránit životní prostředí jsem realizovala na víceletém gymnáziu, konkrétně v septimě (tj. 3. ročníku střední školy). S touto třídou se mi dobře spolupracuje a považuji ji za komunikativní.

Úvodní zjišťování

Aktivitu jsem ponechala v původní podobě až na malou změnu – nejdříve se každý nad otázkou zamýšlel samostatně a rovněž sám vytvořil diamantový diagram. Poté se diskutovalo ve skupinách po čtyřech, každá skupina pak sestavovala svůj diamant. Jedna čtveřice se dokonce rozdělila na dvě dvojice („my s nimi nemůžeme souhlasit, to prostě není nejdůležitější“), což pro mne bylo známkou toho, že zadanou práci berou vážně a nad problémem přemýšlí. Nakonec proběhla debata celé třídy (žáci se nebáli reagovat na jednotlivá stanoviska), kterou jsem řídila jen tím, že jsem vyvolávala žáky podle toho, jak se kdo přihlásil a chtěl reagovat. Z věcného hlediska jsem nezasahovala vůbec a snažila jsem se nedat najevo svůj názor, i když mne u některých argumentů příjemně překvapila znalost situace, jiné mne šokovaly.

Nejvyšší skóre získala tvrzení (za nejdůležitější v ochraně přírody žáci považují):

1. Recyklujte vše, co můžete. /109/

  • „Recyklace šetří přírodní zdroje.“
  • „Recyklace je lepší než odpadky uložit na skládku nebo spálit.

2. Neplýtvejte elektřinou. /95/

  • „Výroba elektřiny má negativní dopad na životní prostředí.“

3. Nikdy neplýtvejte vodou. /93/

  • „Když si koupím jen to, co skutečně potřebuji, mám menší spotřebu, méně odpadu, který se potom musí likvidovat.“
  • „Nadměrná spotřeba potravin znamená nadměrně využívanou zemědělskou půdu.“

Za nejméně důležité žáci považují:

4. Necestujte letadlem. /47/

  • „Tento způsob cestování na velké vzdálenosti se nedá změnit (jediná možnost).“

5. Nepotřebné věci věnujte na charitu. /53/

  • „Charita neovlivní životní prostředí, věci pak stejně skončí na skládce.“

6. Založte si na zahrádce kompost. /59/

  •  „Odpadky rostlinného původu shnijí na kompostu a dají se využít k obnově půdy.“

Výroky proložené tučně jsou přesně v protikladu k odbornému vysvětlení danému aktivitou (např. recyklace není až tak důležitá, oproti tomu kompost důležitý je). Zde je vidět, jak velký vliv na nás společnost má, protože žáci jsou nabádáni k třídění odpadu, tudíž recyklaci považují za nejdůležitější. Nechtěla jsem je negativně ovlivňovat v jejich přístupu k třídění odpadu, proto jsem se zaměřila na podporu tvrzení, která jsou přibližně uprostřed preferencí žáků a která odborníci je považují za nejpřínosnější. Jsou to tvrzení:

  • Kupujte si jen to, co skutečně potřebujete (prevence zvýšené spotřeby a plýtvání).
  • Nakupujte jídlo vypěstované místními pěstiteli (prevence dopravy produktů na vzdálená místa).

Výuka

Cílem výuky tedy bylo nejen si uvědomit, jak plýtváme, a pokusit se plýtvání omezit, ale i to, aby žáci zjišťovali, odkud zboží, které nakupují, pochází.

Vybraní žáci zpracovali a sami prezentovali jednotlivé globální problémy: nedostatek půdy, nedostatek pitné vody, kácení deštných pralesů, přesouvání výroby do rozvojových zemí, ekonomické problémy, terorismus, problém dětské práce. U některých prezentací se diskutovalo více, u jiných téměř vůbec.

Dále žáci zhlédli dokument norské televize o tzv. sweatshopech. Protože je dokument přístupný v originále s anglickými titulky, po zhlédnutí každého dílu jsem je vyzvala, aby shrnuli, o čem byl, co je nejvíce zaujalo, šokovalo. V tomto momentě si podle mého názoru uvědomili, v jakém nadbytku žijeme, byli otřeseni tím, jak mohou žít jejich vrstevníci jinde. Odpadly argumenty typu: „Oni jsou na to zvyklí.“ Sami začali zjišťovat, odkud pochází jejich oblečení. Uvědomili si propojenost globálních problémů.

Ve třídě proběhly další výukové aktivity (např. Krev v mobilech a Za jak dlouho se rozloží?), ale již bez následné společné diskuze (všimla jsem si, že vzhledem k zvyšujícímu se počtu hodin věnovaných této problematice zájem a nadšení studentů opadá).

Závěrečné zjišťování

Závěrečné zjišťování jsem pouze krátce uvedla, shrnula aktivity k danému tématu a připomněla, jak je vše propojené a jak jedna činnost může ovlivňovat jinou. Žáci již bez diskuze pouze vyplnili diamantový diagram, každý sám za sebe. Debaty mi podle atmosféry ve třídě připadaly zbytečné, navíc jsme dostatečně diskutovali již v předešlých hodinách, v nichž si většina žáků svůj vlastní názor utvořila, společně téma probírat již nechtěli.  

 

Fotografie

Dokumenty