Případové studie



Není rajče jako rajče

Škola: Základní škola (Česko)
Aktivita: Není rajče jako rajče

Základní školu, ve které učím již desátý rok, navštěvuje okolo 450 žáků. Výuka je zaměřena zejména na ekologickou výchovu.

V 7. ročníku (23 žáků), který jsem si pro realizaci aktivity vybrala, učím už dva roky. Vyučuji zde přírodopis a jednou za 14 dnů pracovní činnosti. Již dříve jsem zde začala realizovat projekt ve spolupráci s organizací SEVER Horní Maršov zaměřený na GRV. Žáci tedy mají základní povědomí o fair trade, bio produktech a ekologickém zemědělství. Také prošli oblastí globálního rozvojového vzdělání (šili panenky pro UNICEF, navštívili domov pro seniory).

Postoje k tématu, které zvolená aktivita Není rajče jako rajče zjišťuje, jsem u žáků rozvíjela už dříve pomocí začleňování výukových lekcí na téma práce na banánových plantážích a „fér alternativy“ (fair trade banány) v rámci pracovních činností.

Cílem aktivity je, aby si žáci uvědomili, že svým nákupem mohou ovlivňovat nejen své zdraví, ale i podporovat obchodní procesy, které mají negativní dopad na životní prostředí (dovoz zeleniny z místa pěstování do vzdálených míst, kde se prodává apod.). Aktivitu jsem nijak neupravovala, ponechala jsem ji v původní podobě.

Úvodní zjišťování

Na začátku hodiny jsem žákům ukázala několik cherry rajčat a chtěla jsem vědět, odkud jsou. Někteří uváděli supermarket, jiní zahrádku, tržnici nebo skleník.

Následně se žáci na základě vlastní volby rozdělili do čtyřčlenných skupin. Každá skupina dostala pracovní listy a zadání, aby si ze seznamu vybrala rajčata, která jsou NEJ (ta která by si žáci koupili), a uvedla důvody svého výběru. Nabídku rajčat jsem zároveň promítla na tabuli, aby ji žáci měli neustále před očima. Pokud by se děti ve skupině nedohodly na výběru, měl každý sám za sebe uvést svou vlastní volbu a zdůvodnit ji.

  • Rajčata z trhu od místního soukromého pěstitele, 1 kg / 45Kč.
  • Rajčata ze supermarketu, země původu: Španělsko, 1 kg / 59,90 Kč.
  • Balkonová rajčata, ve vlastní péči, sazenička 15Kč.
  • Bio rajčata ze supermarketu, země původu: Itálie, 1 kg / 75 Kč.
  • Rajčata ze supermarketu, země původu: tuzemsko, 1 kg / 42 Kč.

Výběr skupin či jednotlivců jsme pak zaznamenávali do promítané nabídky na tabuli.

Jednoznačně zvítězila balkonová rajčata, která si vybralo celkem 14 žáků. Na 2. místě skončila rajčata farmářská. Nejčastěji uváděné důvody výběru balkonových rajčat byly: cena, kvalita (jsou domácí, a tudíž kvalitní), fakt, že vím, co jím (nejsou hnojená), a jejich chuť. Jako nevýhodu žáci uvedli to, že se o ně člověk musí starat.

U farmářských rajčat oceňovaly děti jejich kvalitu a to, že jsou přírodní. Písemně nevýhodu neuvedli, ústně se ale zmínili o jejich vyšší ceně. U ostatních produktů měli žáci výhrady k ceně, k tomu, že nevědí, jak byla rajčata pěstována (hnojení), nebo že nejsou čerstvá (musí se převážet). Ostatní hlediska jako obaly, výživová hodnota, cesta od pěstitele do obchodu (na náš stůl) nebyla brána v potaz a žáci o nich neuvažovali jako o možných kritériích výběru.

Obecně lze říci, že žáci vybírali produkty šetrné k životnímu prostředí a zároveň vypěstované v lokalitě, ve které sami žijí. Tato kritéria však nebyla primárním důvodem jejich výběru. Tím byla hlavně chuť a kvalita produktu. 

Na závěr zjišťování jsme mluvili o tom, jak a kdo doma nakupuje zeleninu a na základě čeho se v obchodě reálně rozhodují, jakou zeleninu koupí. Z diskuze vyplynulo, že děti chodí na nákup potravin spíše výjimečně, jde hlavně o záležitost rodičů (především matek), kteří nakupují většinou v supermarketech či větších prodejnách. Mnohem méně často nakupují v prodejnách zdravé výživy nebo na farmářských trzích. Někteří mají určité produkty od příbuzných či známých ze zahrádky.

Výsledky ukázaly, že žáci uvažovali „ekologicky“ – vybrali rajčata, která nejméně zatěžují životní prostředí. Žádná ze skupin nepreferovala rajčata ze supermarketů. Děti braly v potaz při rozhodování hlavně dvě kritéria – prospěšnost rajčat pro naše zdraví a jejich cenu. Nikdo neuvažoval o vzdálenosti dovozových produktů ani o množství použitých obalů nebo z hlediska dopadů pěstování na přírodu, ale pouze na nás jako na konzumenty (zdraví – eventuálně kvalita a peníze). Nikdo si také nevzpomněl na fair trade produkty (v rámci dřívější výuky jsme mluvili o banánech).

Moje předpoklady a očekávání se v teoretické (ideální) rovině naplnily. Nikdo neuvedl jinou volbu než balkonová rajčata nebo rajčata z farmářských trhů. Realita je však jiná, protože děti se většinou nákupů neúčastní, nerozhodují o nich a pro rodiče nakupující hlavně v supermarketech je cena důležitým kritériem. Jen menšina upřednostňuje produkty sice dražší, ale zdravější a šetrnější k přírodě (šlo o zdravotní důvody u rodin bez finančních problémů).

Shrnutí

Aktivita prokázala schopnost dětí vnímat ekologickou souvislost s produkty, které nakupujeme.

Podruhé jsem ji však již nerealizovala, ani jsem nezařadila následnou výuku. Pokud bych ji měla realizovat, pak by mým cílem bylo, aby žáci uvažovali v širších souvislostech. Upozornila bych je proto na další kritéria nákupu (množství obalů, vzdálenost zboží od pěstitele ke spotřebiteli, dopad pěstování na životní prostředí). Seznámila bych je také s ekologickou stopou a jejím výpočtem pro celou rodinu. Zároveň bych jim dala za úkol sledovat nabídku rajčat v různých ročních obdobích (kdy je sezóna českých rajčat, kdy jsou na trhu rajčata z jiných zemí a z jakých) nebo zjistit, z jaké nejvzdálenější země se k nám rajčata dováží.

Fotografie

Dokumenty