Co je postoj?

 

Postoj je soubor názorů a přesvědčení, který si vytváříme o světě kolem nás. Ovlivňuje způsob, jakým pojmenováváme to, co se nám líbí, nebo nelíbí. Často mluvíme o našich postojích k jiným lidem nebo skupinám, stejně jako k lokálnímu a světovému dění. Zaujímáme postoje k místům, na kterých se pohybujeme, i k těm, která známe z vyprávění. Vytváříme si je k věcem, jež používáme (například mobilní telefon, Facebook nebo peníze). Naše postoje zkrátka ovlivňují způsob našeho chování i jednání a dá se říct, že jsou „filtrem“ našeho vnímání a paměti.

Postoje žáků jsou sdělovány ústně jako názory, můžeme je ale odhalit i z jejich chování. Oboje souvisí s motivací. Například postoj k životnímu prostředí se může projevit v ochotě šetřit obaly a opakovaně je používat. Zatímco motivací žáků se obvykle školení učitelů zabývají, zjišťování postojů žáků a působení na ně bývá často přehlíženo. Přitom prozkoumání toho, jak žáci přemýšlí o okolním světě, umožní učitelům lépe porozumět jejich postojům i vlivu výuky na jejich utváření.

 

Jak postoje fungují?

Existuje řada různých teorií o tom, jak postoje fungují. Co víme, je, že ovlivňují naše chování, a lze předpokládat, že čím více člověk o určitém tématu ví, tím pevnější se jeho postoj stává. Postoje mohou být utvářeny i na základě nesprávných informací nebo informací vytržených z kontextu (tzv. pohled klíčovou dírkou). Vzdělání by proto mělo podpořit žáky v tom, aby svět vnímali v co nejširších souvislostech, aby rozvíjeli prosociální postoje.

Kognitivní složka postoje shrnuje informace, které o světě kolem nás máme. Projevuje se během diskuzí, ve kterých žáci odhalují své dosavadní poznatky a zkušenosti. V jejich rozhodování i v tom, jak svá rozhodnutí obhajují. Tato složka je do určité míry subjektivní. Míra subjektivity je dána schopnostmi a zkušenostmi jednotlivce.

Afektivní složka je hodnoticí. Vychází z našich emocí, z toho, jaký vztah máme k určitým lidem, situacím či věcem. Může se projevit například během konfliktů. Když se objeví téma, ke kterému mají žáci silný vztah, jejich znalosti a zkušenosti mohou být ovlivněny (nebo dokonce zastřeny) emocemi.

Konativní nebo behaviorální složka se odkrývá prostřednictvím chování a jednání žáků. Zahrnuje připravenost žáků reagovat v dané situaci určitým způsobem.

Kognitivní složka může ovlivnit ostatní složky (afektivní a konativní). Přesto afektivní složka mívá často na postoj největší vliv. Emoce nás mohou přimět k tomu, abychom dostupné informace přizpůsobili a zkreslili takovým směrem, aby odpovídaly našemu prožívání (např. strachu).