Hodnotící aktivity



Mám přispět?

Potřebný čas 45 minut

Co aktivita zjišťuje?

Cílem aktivity je posoudit, jak žáci vnímají charitu – celorepublikové sbírky spojené s prodejem sbírkového předmětu nebo sbírky na pomoc zemím v kritické situaci. Důvěřují žáci takovým sbírkám? Považují za smysluplné přispívat či za předpokladu, že přispívají, preferují spíše národní, nebo nadnárodní sbírky? Cílem aktivity je též zaznamenání toho, jakých znaků si na vybraných fotografií žák všímá a jak zdůvodňuje slova, která se mu při pohledu na fotografie vybaví.

Co potřebuji?

Fotografie, záznamové archy pro žáky.

Jak postupovat?

  • Na dataprojektoru promítněte fotografie (nebo je vytisknete a dejte je žákům k dispozici). Následně vyzvěte žáky, aby si je prohlédli. Zeptejte se, co vidí na fotografiích. Co fotografie znázorňují? Jejich odpovědi zapisujte na tabuli.
  • Každý žák si pak sám za sebe napíše do záznamového archu minimálně 5 slov, která ho při pohledu na fotografie napadnou. Do sloupce vpravo doplní, proč ho konkrétní slovo napadlo (např. pomoc mohou žáci zdůvodnit tím, že sbírky jsou určeny k pomoci lidem, kteří by jinak nemohli vyřešit určité problémy; nedůvěru, mohou vysvětlit tím, že ve velkém množství nedokáží odhadnout, zda nejde o sbírky podvodné).
  • Řekněte žákům, aby se postavili do kruhu a čelem stáli směrem ven z kruhu. Vyzvěte je, aby dali jednu ruku za záda a aby tuto ruku zaťali v pěst. Vysvětlete jim, že za chvíli položíte otázku. Pokud na ní odpoví ano, ať zvednou palec nahoru (do gesta OK).
  • Zeptejte se žáků: „Podpořili byste nějakou národní nebo mezinárodní sbírku?“. Učitel spočítá počet zdvižených palců = žáků, kteří by přispěli. Sdělte žákům výsledek hlasování a zeptejte se jich, proč si myslí, že hlasování dopadlo právě takto.
  • Potom rozdělte žáky do skupin a nechte je přemýšlet o důvodech, proč na takové sbírky přispět i proč na ně nepřispět. Řekněte žákům, ať vytvoří seznam argumentů pro a proti podpoře sbírek.
  • O výsledku skupinové práce diskutujte ve třídě.

Jak shromáždit výstupy?

Výstupy shromažďujte do záznamových archů. První záznamový arch je určen pro žáky (jednotlivce), druhý pro skupiny. Všechny výpovědi shrňte do jednoho výstupu a zjistěte četnost jednotlivých výpovědí i rozmanitost důvodů pro i proti.

Záznamový arch 1

Co zobrazují fotografie?
Jaká slova tě v souvislosti s fotografiemi napadají? Proč si zmínil zrovna toto slovo? (zdůvodnění)
   
   
   
   
   
   
   

Záznamový arch 2 - Mám přispět? Napište všechny argumenty pro a proti přispění do sbírek.

Ano Ne
   
   
   

Jak analyzovat výstupy aktivity?

  • Všímejte si, které argumenty pro své odpovědi žáci volí – od čeho se jejich postoje odvíjejí. Souhlasný i nesouhlasný postoj se sbírkami je v pořádku (dokonce žák může souhlasit s mezinárodními sbírkami a nesouhlasit se sbírkami národními). Důležité je, jak žák zdůvodňuje svou ochotu přispět, či stanovisko nepřispět.
  • Aktivita je otevřená každé možnosti. Obecně nelze říci, zda je dobré přispívat, či nepřispívat. Je důležité sledovat argumenty, kterými žáci svá rozhodnutí podpírají. Například důvod „nepřispěl bych, protože z toho nic nemám, mám přece svoje problémy“ není stejný jako „ne, nepřispěl bych, protože nemám vlastní peníze“ nebo „ne nepřispěl bych, protože nechci být pouze pasivním dárcem, chci pomáhat aktivně.“
  • Slova, která v první části aktivity žáci uvádějí, jsou často spojena s tím, jak o sbírkách (ať už národních, či mezinárodních) uvažují – pomoc, dobro, podvod, lidé bez domova apod. Analyzujte, zda žáci přemýšlí o sbírkách pozitivně, zda jim důvěřují (anebo je považují za podvodné), s jakým příjemcem je nejčastěji spojují (nemocní, lidé bez domova, pomoc Haiti apod.).

Je důležité, aby žáci vysvětlili, proč konkrétní slova použili. To vám pomůže ujasnit si, zda jejich asociace vnímáte správně.

  • V části aktivity, ve které žáci ve skupinách hledají argumenty pro i proti, je důležité vnímat zdůvodnění z těchto úhlů pohledu:
    • Aktivita žáka (přistupuje aktivně k řešení problémů svých, lokálních i globálních).
    • Pasivita žáka (přistupuje pasivně k řešení problémů svých, lokálních i globálních).
    • Zdůvodňuje postoj z osobního hlediska (proč mohu, či nemohu věci dělat, proč mohu, či nemohu přispět k řešení).
    • Zdůvodňuje postoj z hledisek, která ho přesahují (je nutné aktivně přispět k řešení problémů ostatních lidí i jinými způsoby než jsou sbírky, např. žáci si uvědomí, že existuje souvislost mezi jejich chováním a klimatickými změnami, které přispívají k ničivým povodním, a díky tomu pochopí, že existuje nejen zodpovědnost za řešení akutní situace v postižených zemích, ale že změnou chování lze docílit redukci nežádoucích klimatických vlivů).
  • V souvislosti s národními sbírkami se často objevují argumenty, že lidé většinou přispívají na pomoc, kterou by měl zabezpečit stát (např. léčba nemocných dětí, nákup pomůcek pro osoby s postižením apod.). Argumentem je, že tato pomoc by měla být státní prioritou a neměla by být závislá na dobrovolném příspěvku darujících.
  • V souvislosti s mezinárodními sbírkami se objevují protichůdné argumenty. Některé odsuzují pomoc jinde, když „doma“ je tolik potřebných. Jiní mezinárodní sbírky spojují s řešením akutních situací a v podstatě s prevencí hlubších problémů či konfliktů, které by mohly bez našeho zásahu vzniknout.

Jak zjistit změnu?

Předpokládáme, že názory žáků se posunou od pólu „je zbytečné na charitu přispívat, stejně pomoc nedoputuje k potřebným“ a „charita jako řešení problémů afrických zemí (adopce na dálku, nebo potravinová pomoc)“ k daleko hlubším pohnutkám, proč darovat určitý finanční obnos či proč se rozhodnout finanční sbírku nepodpořit (oblast podpory dané sbírky by měla být prioritou našeho státu, ne záležitostí darujících, chci podporovat potřebné země/lidi jiným způsobem než sbírkou – chci vytvářet příležitosti pro spolupráci).

Fotografie

Dokumenty

Ke stažení

Související studie